Informace o nás

Členem T.J. Sokol Huntířov se může stát každý občan České republiky i cizinec. Členem je možné se stát po vyplnění přihlášky a zaplcení roční členské známky ve výši 300 Kč pro dospělé, 100 Kč pro děti a zdarma dostanou známku důchodci nad 65 let. V členské známce je zahrnuto i pojištění proti úrazu při sportovní činnosti v jednotě.

 

T.J. Sokol Huntířov je řízen Valnou hromadou, Výborem a Předsednictvem a hospodaření je pod kontrolou Kontrolní komisí. 
 

Valná hromada jednoty

Valná hromada je nejvyšším orgánem jednoty. Svolává ji výbor jednoty nejméně jednou ročně, zpravidla 30 dnů po roční uzávěrce. Pozvání na valnou hromadu musí být provedeno alespoň 14 dní před jejím konáním.
 

Předsednictvo jednoty

Předsednictvo jednoty je statutárním orgánem jednoty. Je odpovědný valné hromadě. Řídí činnost jednoty v období mezi valnými hromadami a rozhoduje o všech věcech,které nejsou podle stanov vyhrazeny jinému orgánu. Písemné právní úkony podepisuje starosta nebo místostarosta a jednatel. Po svém zvolení na valné hromadě volí mezi sebou činovníky jednoty a výkonné předsednictvo výboru jednoty. Výbor jednoty zejména:

  • zajišťuje plnění usnesení valné hromady a usnesení orgánů župy a COS
  • rozhoduje o konkrétních opatřeních v hospodaření jednoty
  • sestavuje návrh rozpočtu a plánu činnosti na příští období
  • zajišťuje podmínky pro vlastní sportovní a kulturní činnost

Předsednictvo se schází jednou za měsíc a provádí vlastní výkonnou činnost jednoty včetně všech potřebných jednání s veřejnoprávními orgány. Dále se věnuje organizaci a zajišťování sportovní, kulturní a hospodářské činnosti  jednoty.

 

V současnosti pracuje v tomto složení :

Tomáš Pavlata                   starosta

JUDr.Alena Štěpánová         místostarostka

Markéta Pavlatová              jednatelka

Mirek Kopecký                   hospodář

Ing.Jiří Havrda                   náčelník

Pavel Brožek                     vzdělavatel

Jaroslav Krejsa                  správce budovy

Hana Jarešová                   členka výboru

Jiří Šilhán                         člen výboru

Ladislav Krouza                 člen výboru

Jiří Mastník                       člen výboru



Kontrolní komise

Je nezávislý orgán, který kontroluje stav hotovosti v pokladně a pokladní operace, účetní evidenci jednoty a navrhuje valné hromadě schválení roční uzávěrky.

Komise pracuje v tomto složení:
Zdeněk Daníček     předseda
Marie Mastníková   člen    
Helena Šikolová     člen             
 


 

Historie T.J. Sokol Huntířov nad Jizerou 

 

Historie Sokola všeobecně

První český tělovýchovný spolek - Tělocvičná jednota Pražská - byl založen 16. února 1862 v Praze a brzy přijal jméno Sokol. Jeho zakladatelé Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner našli myšlenkový základ v antické historii stejně jako tvůrci novodobých olympijských her o téměř 40 let později. Princip na kterém je sokolství založeno - jednotný rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství byl podporován mnoha významnými Čechy své doby. Být sokolem bylo považováno za čest! V roce 2002 jsme si připomněli 140.výročí založení spolku, které má dnes cca 185 tisíc členů.

Jednotlivé tělocvičné jednoty, skládající se z různých oddílů, se sdružují ve 44 župách. Práci řídí Česká obec sokolská se sídlem v Praze v Tyršově domě na Malé Straně.

 

Historie Sokola v Huntířově nad Jizerou

Založení sokola a sokolský život do roku 1900

Ještě před tím, než se budeme věnovat samotnému založení Tělocvičné jednoty Sokol Huntířov nad Jizerou, tak si řekneme něco o době, která předcházela založení Sokola. Huntířov patřil v době poloviny 19.století k nejpokrokovějším obcím ve svém okolí.

K probouzení národního uvědomění pozvolna dochází v 80. letech a svou roli zde sehrává dění okolo školy a činnost zdejšího učitele Šimka. Na popud učitele se v roce 1882 zakládá Sbor dobrovolných hasičů. Ve spolupráci s učitelem Jánským z Národní jednoty severočeské zakládají dětské divadlo. Toto dětské divadlo pořádá svoje představení v hostinci u Daníčků. A konečně nátlakem obou učitelů byl dán na studia nejprve do Jičína a později do Prahy syn hostinského – Celestýn Daníček – pozdější zakladatel Sokola v Huntířově. Celestýn Daníček se narodil 10.12.1867 a zemřel 18.12.1896, tedy ve věku pouhých 29 let. I přes jeho krátký věk jsou jeho zásluhy o založení Sokola a rozvoj veřejného života obrovské.

Vystudovaný medik Daníček po své návratu ze studií vyprávěl svým spoluobčanům o českém národě, poučoval je o světě, a tak pomalu probouzel jejich lásku k národu. Vyprávěl rovněž o vzniku bratrství Sokolů, které jako odraz revolučních událostí roku 1848, založil v roce 1862 Dr. Miroslav Tyrš.

A tak vznikla myšlenka založit podobnou sokolskou jednotu i v Huntířově. 26. prosince 1891 se sešlo 18 prvních nadšenců pro sokolskou myšlenku v hostinci u Daníčků na ustavující valné hromadě. Hlasováním čtrnácti proti čtyřem hlasům byl zvolen prvním starostou Josef Šikola z domu čp. 7.

Nová jednota zahájila svojí činnost přesně v duchu Tyršova hesla: „Věčný ruch“ a sice pořádáním silvestrovského večírku již 31. prosince 1891. Večírek se vydařil jak po stránce morální, tak po stránce hmotné – vynesl 12 zl. a 94 kr. Na následující schůzi 2.1.1892 byla povolena koupě 12-ti sokolských krojů, 14.února se konala první zábava, jednota navázala styky s ostatními jednotami a vstoupila do župy Krkonošské.

Sokolské hnutí bylo hned od začátku prodchnuto myšlenkou vlastenectví. Důkazem toho je usnesení ze schůze 11. února, které předepisuje pokuty 1 krejcar za každé cizojazyčné slůvko a za každé vyřčené „VY“, které by řekl jeden člen druhému.

V roce 1893 přijímá Sokol prapor u prvního veřejného cvičení, který byl darem Národní jednoty severočeské. Prapor dodala firma Štědrý z Chomutova za obnos 300 zlatých, kmotrou praporu se při předání stala paní Jánská. Veřejného cvičení se mimo jiné zúčastnily jednoty Železný Brod, Nábzí, Podmoklice, Loužnice, Liberec a Radčice.

V roce 1895 se jednota zúčastnila III. Všesokolského sletu v Praze účastí 24 členy v krojích a 13 cvičenci.

Členové měli značnou touhu si postavit svůj vlastní stánek. Tak po různých peripetiích zakoupili pavilon České obce sokolské z národopisné výstavy v Praze. Po převezení pavilonu z Prahy do Splzova došlo však k samovolnému rozkrádání materiálu. Rozbroje a nepokoje v jednotě byly dovršeny úmrtím učitele Jánského v průběhu roku 1896 a smrtí zakladatele jednoty Celestýna Daníčka 18.12.1896. V průběhu roku 1897 se činnost jednoty řítila k zániku. Semilská záložna žádala navrácení zůstatku půjčky, která byla poskytnuta na nákup pavilonu. Bylo nutno vydražit zbytky materiálu z pavilonu a to prakticky znamenalo zánik jednoty.

Hrstka skalních příznivců pod vedením Antonína Klivického svolala 8.1.1898 ustavující schůzi nové jednoty. Krkonošská župa se obrátila zády k naší nové jednotě. Avšak po různých politických tazích došlo v roce 1899 k rozdělení Krkonošské župy a byli jsme zařazeni do župy Ještědské.

 

1900 – 1948

Od roku 1900 začala naše sokolská jednota sklízet úspěchy na župních závodech, kdy se na župních závodech v Turnově stal náš člen I. přeborníkem jednoty a celé družstvo pak získalo IV. pořadí.

V roce 1902 byla naše jednota pověřena uspořádáním II. sletu sokolské župy Ještědské, který se konal a 13.července a tímto uspořádáním si huntířovská jednota získala dobré jméno mezi sdruženými jednotami v župě. V roce 1904 se zapojily do sokolské činnosti výrazněji i ženy, které se svým ženským odborem představily při místním cvičením. Když se v roce 1913 přestěhoval horlivý činovník Sokola z Huntířova do Sněhova, byla zde založena pobočka sokola Huntířov, která čítala 23 členy. V té době již celá sokolská jednota Huntířov měla v domovské obci 69 mužů , 17 žen a 23 členy ve Sněhově, celkový počet členů již byl 109.

Do tohoto relativně klidného prostředí však zasáhly okolnosti I. světové války, kdy ani naši muži nebyli ušetřeni odchodu na vojnu a ženy nastupovaly na místa mužů.

Po ukončení války 6. listopadu 1918 se konala první poválečná schůze kde svoji činnost ukončil divadelní spolek Tyl a inventář přechází do Sokola, kde byl vytvořen dramatický odbor. V tomto období se opět projevily snahy o vlastní stánek, který po určitých neshodách o stavební místo, byl dne 23. července 1921 otevřen. Byla tedy otevřena vlastní sokolovna, kdy celkový náklad na budovu činil 160.473,65 Kč a vnitřní zařízení bylo pořízeno za 36.466 Kč. Po radostných, však přišly chvíle neštěstí, neboť pracně vybudovaná sokolovna dne 30.prosince 1931 lehla popelem. Při obětavosti a svépomocí všech členů naší jednoty byla nově postavená sokolovna opět slavnostně otevřena dne 23.září 1934, která byla zbudována nákladem 250.000 Kč.

Ani německá okupace a válečné období nezlomili srdce a ducha jednoty, kdy se její členové, s ještě větší chutí a vervou pustili do práce, aby byly zahlazeny škody napáchané válkou a s nezměrnou houževnatostí se opět pustili do tělocvičné činnosti. Byly pořádány akademie, veřejná cvičení a členové naší jednoty zajížděli i do bývalého pohraničí s podporou sokolské myšlenky.

 

1948 – 1989

Po roce 1948 dochází k různým sloučením tělovýchovných organizací a jednota jako vesnická DSO Sokol nijak nepolevila ve svém snažení. Oddíl průpravy a později ZRTV získal hodně posil zásluhou spartakiádních cvičení, která opět přitáhla do sokolovny hodně nových členů. Sokolští cvičenci se účastnili okresních, krajských ale i celostátních spartakiád v roce 1955, 1960, 1975, 1980 a 1985. Naše jednota měla vždy nejvíce cvičenců ve skladbách.

Sokol pořádá tradiční lyžařské a sáňkařské závody. Lze stojí za zmínku založení oddílu ledního hokeje dne 15. listopadu 1950 a po několik let žila naše vesnice jenom tímto sportem. Velkým pojítkem členstva byly zájezdy a turistické pochody.

V roce 1972 začala sloužit veřejnosti sauna a koupaliště.

Dobrou tradici má i ochotnické divadlo, i když od roku 1985 mírně stagnuje, což je však způsobeno vlivem televize. Odehrálo se mnoho divadelních her a mezi nejúspěšnější bezesporu patří opereta „Na tý louce zelený“, která měla celkem 13 repríz. Mezi další divadelní kousky, které se v huntiřovské sokolovně hrály patří: Podej štěstí ruku, Ztracená varta, Uličnice, U veselého kamzíka, Muziky muziky, Sládci, Hrátky s čertem, Revizor, Naši furianti, Příliš štědrý večer a spousta dalších her,které sklízely častý potlesk publika.

Členové divadelního klubu za přispění pana Miroslava Vošvrdy oživili a provozují i loutkohereckou scénu pro potěchu mladých diváků.

Pěvecký soubor byl založen v roce 1922 a znovu se dal dohromady po roce 1945. Z důvodů přesídlení rodin do pohraničí ztratil hodně členů. Mezníkem je 20. září 1968, kdy se začíná opět scházet na pravidelné zkoušky. V této době projevily zájem o zpěv i ženy, a tak byl utvořen smíšený pěvecký sbor. Smíšený pěvecký soubor je pak častým doplněním různých kulturních akcí a oslav.

V květnu 1979 přivítal pěvecký soubor Kulturno-umjetično družstvo Bratrstvo z Marušini z Jugoslávie a v září 1980 byl zapsán zlatým písmem do kroniky první zahraniční zájezd do Rakouska a Jugoslávie, který se opakoval ještě i o dva roky později. Následovali další pěvecké zájezdy, např. v roce 1984 Löbau, Ebersbachu, v roce 1986 Lednice, Břeclav, Valtice, dále v roce 1987 a 1989 Mali Lošinj, Chorvatsko a v roce 1990 Altavila, Itálie.

1990 - současnost

Činnost naší tělovýchovné jednoty pokračuje i po sametové revoluci. S moderní dobou přichází i modernizace aktivit Sokola Huntířov. Mladí členové sokola se vrhají do nových sportů, a je tak založeno florbalové družstvo. V sokolovně se buduje fitness centrum, kde si mohou členové zaposilovat a zacvičit na strojích. Ženy chodí pravidelně civičit aerobic.

Obnovený sokolský slet

Wellness cvičení

Poutě

ATD.